Už je to pár měsíců, co byl blog aktivní. Vzhledem k tomu co se ve světě dělo a dál děje, to asi není nic neobvyklého, že člověk na chvilku zalezl do ulity, kde se snažil zorientovat v novém světě. Je zajímavé, kolik věcí se od začátku března, kdy celý svět začal kolabovat, změnilo a vlastně dál mění každý den.

Chtěla bych tento blog oživit a dál vám přinášet příběhy různých maminek ve světě a jak se to tam kde bydlí liší, ale i bych vám chtěla začít psát i mém životě víc. Vlastně se tu podělit s našimi zážitky nejen o tom, co se tu v USA liší, ale prostě zajímavé postřehy z našeho života. Měla jsem dost času na to přemýšlet, kam tento blog dál směřovat, aby byl zajímavý. A proto pojďme na to a popovídejme si o této zvláštní době.

Naše děti jsou už od půlky března doma a škola je virtuálně. Když tohle celé začalo, nikdo pořádně nevěděl co a jak. Podle toho i ta škola vypadala. Ale začátek nového školního roku, už tak zmatený nebyl. Děti se učí na počítači zhruba 4 až 6 hodin denně. Musím říct, že s jim to moc nelíbí, ale tohle téma bych rozvinula v dalším článku. Co se vůbec nezměnilo je manželova práce. Dál chodí tak jak před koronou a jediný rozdíl je v nošení roušky. Má práce byla z domu online už před tím a jsem za to ráda.

Hodně věcí se nám v každodenním životě ale změnilo. Každý večer jsme venku a děti si hrají se sousedy. Poznali jsme sousedy, co vůbec ven nechodili a nebavili se. Teď jsme tu jedna velká rodina, co si ve všem pomáhá. Pořídili jsme si pejska, kterého jsme chtěli koupit na podzim. Ale tím, že nám zrušili letenky do Evropy a my jsme tím tento plán odpískali, jsme se rozhodli toho pejska koupit dřív. Musím říct, že to bylo to nejlepší rozhodnutí, protože do našich životů přinesl hodně radosti.

Ale ne každá změna byla k dobrému. Se začátkem školy se mi i nahromadilo všechno ostatní a já se nacházím v situaci, kdy jsem kompletně psychicky vyčerpaná a každý večer chodím spát nehorázně unavená. No a ráno se budím nevyspaná. Doufám, že se věci zaběhnou a nebo že děti brzy půjdou zpět do školy. Být máma, manželka, pečovatelka, uklízečka, kuchařka, učitelka, zaměstnanec a mnoho dalších, je velmi vyčerpávající.

Mirka