Jsou to už tři týdny, co se život obrátil naruby. Děti začaly jarní prázdniny, po kterých se už nevrátili do školy a asi ani nevrátí. V obchodech se vykoupil toaletní papír a je i nadále těžké ho sehnat. Prostě celý svět se obrátil vzhůru nohama. Ale to každý ví, ale co je vlastně ta nová norma? Pro každého je to něco jiného a tak bych vám ráda otevřela okno do toho našeho života v karanténě.

Už před touto apokalypsou jsem pracovala z domu, a tak to pro mě žádná změna nebyla, i když té práce trošku přibylo. Což je dobře, jelikož v dnešní době, kdy hodně lidí práci ztrácí, není čas na stěžování, že je práce hodně. Manžel pracuje v komunikacích, takže ten do práce musí. Po dvou týdnech ale začal mít bolesti na hrudi a tak ho paní doktorka nechala doma pro jistotu na dva týdny. Naštěstí to bylo od stresu z dané situace, takže jak mu tyto dva týdny pozorování skončí, tak se bude vracet zpět do práce.

A jak to vlastně máme se školou? Už třetím týdnem jsme najeli na online výuku. Kolik času nad ní strávíme je stanoveno věkem. Moje děti mají 4 a 9 let a mají to rozděleno takto – malá, která má 4 roky se má učit okolo 30 minut denně a malý, kterému je 9, by se měl učit 2 hodiny denně. Většinou se ale učíme o něco déle a přidáváme si i něco navíc, co se ve škole zatím neučí. Internet je teď zavalený různými online kurzy, virtuálními výlety, hrami atd., které jsou zdarma. Takže o nápady co podnikat není nouze.

Také se snažíme být hodně venku. Naštěstí máme dům se zahradou, takže když pracuji, tak si vezmu laptop ven a děti si můžou hrát. Počasí nám krásně přeje a většinou svítí sluníčko a je krásně teplo. Někdy se přiblížíme letním teplotám a tak jsme měli trošku vodních radovánek. Pokud sledujete Instagram, tak jste pár videí a fotek mohli zahlídnout. No a nevím jak u vás, ale u nás i přesto, že se děti celkem daří zabavit, tak se hodně hádají. Hodně mých kamarádek mi říká, že to je u sourozenců normální. Tak snad se to uklidní, protože to vypadá, že až do dalšího školního roku budou doma.

A teď k opatřením co tu máme a jaká je vlastně ta situace. Každý den nám tady v našem kraji přibývá okolo 50 nakažených, ale bylo nám řečeno, že v celém Texasu se to zpomaluje. Školy jsou zatím zavřené do 8.května. O Velikonočním víkendu nám zavřeli všechny státní parky, aby se lidé neshromažďovali, ale po víkendu je opět otevřeli, ale třeba jezero co tu máme kousek je do odvolaní zavřené, jelikož se tam shromažďovali davy a nedali si říct. Od pondělí musíme na veřejných místech, kde není možné dodržovat rozestup a nebo v uzavřeném prostoru, nosit povinně roušky. Obchody ještě pořád omezuji kolik si čeho můžete koupit (většinou jsou tyto limity na toaletní papír a prostředky na uklízení). Ale každý stát má jiná nařízení, podle toho jak se tam situace vyvíjí. Některé státy uzavřely školy do konce školního roku.

Tak snad to všichni přečkáme ve zdraví a bude to brzy za námi. Já doufám, jelikož máme plány, které bychom rádi uskutečnili a pravděpodobně se nám to letos nepovede.

Mirka