Už od malička si pamatuji moje rodiče, jak mi vždy říkali jak na Nový Rok tak po celý rok. A nějak mi toto tvrzení zůstalo v hlavě a já se jím slepě každý rok řídím. Ale letos jsem se trošku pozastavila a popřemýšlela jak ten náš Nový rok vlastně začal a jestli to opravdu je jak na Nový rok tak po celý rok.

První den roku 2018 byl úplně skvělý, Byla jsem první vzhůru a tak jsem mohla odpočívat a číst si za úplného ticha (což se tak často nestává), asi po hodině a půl se probudil můj syn a tak jsme se schoulili na pohovce a já ho nechala vybrat na co se chce dívat. Povídali jsme si o tom jaký ten rok 2018 chceme mít a on si dal předsevzetí, že chce být lepší velký brácha a být milejší na svoji sestřičku.

Asi za hodinu se probudila malá a děti si opravdu hráli moc pěkně, což mě potěšilo, protože na sebe neřvali a konečně pro jednou si pěkně hráli (je mezi nimi 4 roky rozdíl, tak je to občas těžké najít co se líbí oběma). A tak jsme jim s manžel nafoukli balónky a celá rodina si s nimi hrala a smáli jsme se.

Potom byl čas oběda a děti si dál potom pěkně hráli a já celý den ani jednou nekřičela, což se taky často nestává. A tak jsem v naději, že tento rok začne opravdu dobře a děti se konečně budou mít rádi a hádkám a řvaní je konec.

No a druhý den jsem ráno musela pracovat a jak se děti vzbudili začalo divadlo a hádky, a já věděla, že jak na Nový rok tak po celý rok asi zas tak fungovat nebude, aspoň ne u mých dětí. A tak moje předsevzetí do tohoto roku je se pokusit to zlepšit aby to u nás bylo tak jako na Nový rok.

​Mirka