Ať už jste svobodná, zadaná a nebo vdaná, tak jste aspoň jednou v životě žily s nějakým partnerem, v mnoha případech i několika (teda ne ve stejný čas samozřejmě). A tohle mě dovedlo k zamyšlení, jak se někteří patneři liši a jestli v tom kultura a odkud jsou i hraje roli.

Já vyrůstala v ČR a můj první partner, se kterým jsem kdy žila, byl Čech. Byli jsme mladí a nezkušení a já se hodně přizpůsobovala. Jak život pokračoval naše cesty se rozešly a my zjistili, že asi zas tak dokonalý pár nebudeme.

A tak nastalo hledání toho „pravého“ neboli ideálního partnera. Všechny když jsme malé, tak sníme o princi na bílém koni, je nám to ukazováno ve všech pohádkách. Ale co už nám ukázáno není, jak takového partnera najít.

Mě osobně to trvalo několik let po rozchodu s výše zmíněným partnerem a odstěhování se do zahraničí. Moje touha po cestování v té době vyhrála nad touhou po partnerovi a rodinném životě a tak jsem se vydala do světa. A opravdu se chtěla soustředit jen na to cestování. Málo jsem ale věděla, že mi osud do cesty přivede mého současného manžela. A teď vás určitě podle názvu tohoto článku zajímá, jestli je to naše manželství ideální partnerství. Ano pro nás je.

Ale určitě není bezproblémové, jako každý vztah i ten náš prochází různými krizemi, které se jako pár ale učíme procházet a poučit se z nich. A řeknu vám, že kolikrát to není nejlehčí najít kompromis, ale vždy si připomeneme, že vlastně jsme se vzali z lásky a že to sami sobě dlužíme se pokusit to udělat tím ideálním vztahem.

Takže co si já představuji pod ideálním partnerstvím je, že se partneři navzájem podporují, doplňují a vyzvedávají se navzájem. Vztah by neměla být soutěž o tom kdo je lepší, kdo vydělá více peněz, kdo co děla atd. Ale o tom jak dva dokáží být jeden pro druhého a akceptovat se i s těmi chybami, které všichni máme.

​Mirka